Projekt EPOSS

Projekt EPOSS usiluje o zhodnocení vlivu dosažení cílových parametrů časné resuscitace pacientů s těžkou sepsí a intervencí definovaných v Surviving Sepsis Campaign jako tzv. Sepsis Resuscitation Bundles na mortalitu a dlouhodobou morbiditu.
Úvodní stránka
|
Odborná východiska a cíle
|
Zapojená pracoviště
|
Garance a kontakty
|
Výsledky
|
Technologie
|
Vstup do registru
 

Odborná východiska a cíle projektu EPOSS

M. Slezák1, J. Maláska1, V. Černý2, L. Dušek3, P. Ševčík1

1 Fakultní nemocnice Brno, 2 Fakultní nemocnice Hradec Králové, 3 Institut biostatistiky a analýz MU

 

Odborná východiska projektu

Stáhněte si:

Parametrická dokumentace projektu EPOSS
( PDF soubor, 450 kB)

Souhrn informací pro pacienty
( PDF soubor, 104 kB)

Informovaný souhlas pacienta
( PDF soubor, 353 kB)

Publikační pravidla pro využití dat projektu EPOSS
( PDF soubor, 69 kB)

Z epidemiologických dat vyplývá, že sepse je hlavní příčinou morbidity a mortality pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní péče. V Evropě se dle studie SOAP (Sepsis Occurrence in Acutely Ill Patients) sepse vyskytne u cca 35 % pacientů v průběhu jejich pobytu na jednotce intenzivní péče. I přes určité pokroky v terapii se mortalita pacientů s těžkou sepsí pohybuje mezi 20 a 70 % v závislosti na věku pacienta, komorbiditách a počtu selhávajících orgánů [1-3]. Toto byla jedna z výzev, která vedla ke vzniku tzv. Surviving Sepsis Campaign (SSC) v roce 2002. Společným cílem této iniciativy několika profesních organizací bylo zlepšení péče o pacienty se sepsí. Jedním z výsledků této vítané iniciativy bylo vytvoření doporučení pro léčbu těžké sepse, jehož první verze byla publikována v roce 2004 a druhá, zatím poslední verze, v roce 2008 [4,5]. Součástí doporučení jsou i tzv. sepsis bundles – balíčky pro léčbu těžké sepse. Jsou rozděleny na dva základní balíčky: první, resuscitační balíček (Sepsis Resuscitation Bundle) je určen pro prvních 6 hodin, a druhý, udržovací balíček (Sepsis Management Bundle) je pro prvních 24 hodin od diagnózy těžké sepse. Tyto balíčky zahrnují diagnostické a terapeutické kroky směřující mimo jiné k dosažení definovaných hodnot hemodynamických parametrů v průběhu šesti hodin od zahájení resuscitace.

Předpoklad, že zavedení septických balíčků samo o sobě vede ke zlepšení výsledku léčby u pacientů s těžkou sepsí, však nebyl dosud přesvědčivě prokázán. Máme zatím k dispozici výsledky několika studií, u kterých bylo cílem posouzení vlivu akceptace doporučovaných balíčků pro léčbu těžké sepse na časnou morbiditu a mortalitu těchto pacientů. I když některé pracovaly s velkými populacemi pacientů, jsou zde problémy s kontrolní skupinou. Buď se jedná historickou kontrolní populaci [6] anebo s kontrolní skupinou nebylo vůbec pracováno [7]. Dalším faktorem je fakt, že ani efektivita významné část intervencí v 24hodinovém balíčku sepse nebyla jednotlivě dosud přesvědčivě prokázána (podání APC, udržování těsné glykémie, podání hydrokortizonu) [8,9]. Ve velké studii vedené iniciativou SSC publikovanou zcela nedávno byla navíc dodržování všech kroků balíčků maximálně u 36% pacientů a to na konci druhého, posledního roku projektu.

Data týkající se komplexního dlouhodobého sledování orgánové dysfunkce u pacientů po těžké sepsi nejsou k dispozici. Máme údaje z několika souborů, které však nebyly prospektivní, kde jednoroční mortalita se pohybuje v širokém intervalu od 7 do 43%. Dále byla sledována kvalita života pacientů (SF-36, EuroQoL-5D), která byla nižší a měla rychlejší trend k poklesu ve srovnání s kontrolní zdravou skupinou. Stran dlouhodobého postižení orgánových funkcí jsou k dispozici data z jednoročního sledování pacientů po ARDS [10]. I když zde byla významná část pacientů po těžké sepsi, studie nebyla na sepsi primárně cílená.

 

Organizace a cíle projektu

Projekt EPOSS usiluje o definici parametrické dokumentace léčby pacienta s těžkou sepsí a o její implementaci do klinické praxe formou výzkumné databáze/registru. Projekt je založen na retrospektivním hodnocení reálných klinických dat zapojených klinických center s důrazem na plně reprezentativní zaznamenávání údajů o pacientech; zapojená centra budou zaznamenávat všechny pacienty splňující klinické definice sledování. Sběr reprezentativních klinických dat přinese cenné informace již v deskriptivní části, především popis typické léčebné zátěže zapojených center, kvantifikaci doby a náročnosti léčby a odhad dosahovaných výsledků léčby, které mohou sloužit pro další sledování jako reference. Záznamy o vstupních parametrech a o průběhu léčby dále umožní třídění pacientů dle rostoucí míry rizika a sledování vlivu různých potenciálních rizikových faktorů na výsledky léčby. V tomto směru je hlavním cílem posouzení vlivu dosažení cílových parametrů časné resuscitace pacientů s těžkou sepsí a intervencí definovaných v Surviving Sepsis Campaign jako tzv "Sepsis Resuscitation Bundles" na mortalitu a dlouhodobou morbiditu.

Klíčová hypotéza výzkumného projektu

Předpokládáme, že faktické dosažení vybraných cílových parametrů během iniciální resuscitace pacientů splňujících kriteria těžké sepse povede ke snížení jejich dlouhodobé mortality a morbidity.

Cíle projektu

1. Definice parametrického záznamu o léčbě pacienta s těžkou sepsí a jeho praktická implementace v on-line dostupném výzkumném registru
2. Popis reálné klinické praxe v léčbě těžké sepse na datech sbíraných retrospektivně v reprezentativní síti klinických center; populačně zobecněná typologie léčebné zátěže center a kvantifikace dosahovaných léčebných výsledků
3. Korelace faktického dosažení vybraných cílových parametrů během iniciální resuscitace pacientů v těžké sepsi s bezprostřední odpovědí na léčbu, s mortalitou, funkčním výsledkem pacientů a s jejich kvalitou života hodnocenou v intervalu 90, 180 a 360 dní od diagnózy těžké sepse
4. Při dostupnosti ekonomických dat od zdravotních pojišťoven zhodnocení nákladů na zdravotní péči u pacientů po těžké sepsi
5. U vybraných parametrických záznamů, které ponesou cenný edukační obsah, vytvořit datově podložené a výukově komentované kasuistiky určené k autorské publikaci na internetu

Pacienti

Předmětem sledování jsou pacienti postižení těžkou sepsí hospitalizovaní na některém ze zúčastněných pracovišť. Počet pacientů není plánován a omezen, cílem je retrospektivní analýza všech konsekutivních pacientů z cílové skupiny na vybraných centrech za dané období. Vzhledem k plánovné době sběru dat, tedy 24 měsíců, se předpokládá zařazení přibližně 300 záznamů (pacientů). Projekt tak získá reprezentativní klinická data, která bude možno zobecnit a interpretovat.

Vstupní kritéria pacientů pro zařazení do klinické databáze EPOSS:

  • pacienti starší 18 let přijatí primárně pro těžkou sepsi, nebo
  • splnění kriteria těžké sepse (viz Levy, M.M., et al., 2001 SCCM/ESICM/ACCP/ATS/SIS International Sepsis Definitions Conference. Crit Care Med, 2003. 31(4): 1250-6) do 24 hodin od přijetí na některém pracoviště spolupracující v projektu EPOSS.

Zpracování dat

Sběr dat bude probíhat retrospektivně, na daném klinickém pracovišti za vymezené časové období. Důraz bude kladen na provedení úplných záznamů u všech pacientů spadajících definičně do sledované kohorty. Získávaná data budou zpracována průběžně (validační procedury, předběžné zprávy) a dále vždy v ročních analytických přehledech. Kromě běžných statistických metod je plánováno využití vícerozměrné typologie pacientů s cílem provést jejich rizikovou stratifikaci. Potenciální rizikové faktory ovlivňující mortalitu budou hodnoceny jednak pomocí vícerozměrné logistické regrese a dále pomocí vhodného typu „time-to-event“ analýzy u dlouhodobých cenzurovaných dat. Předpokládaný počet záznamů umožní konstruovat prediktivní modely, které bude možno validovat. Populační hodnocení mortality a morbidity bude provedeno s podporou dostupných demografických dat a dat registru zemřelých ČR. Analyzovaná data umožní i zpětné hodnocení vlivu konkrétních terapeutických kroků a rozhodnutí na konečný výsledek léčby.

Výstupy projektu budou zveřejňovány v standardních publikacích a konferenčních vystoupeních a budou volně dostupné všem klinickým centrům ČR k využití nebo ke kritické diskuzi.

Osobní údaje, informovaný souhlas

Výzkumné cíle projektu nevyžadují identifikaci pacienta a veškeré záznamy tedy budou sbírány bez přímých i nepřímých identifikátorů konkrétní osoby.Vzhledem k charakteru projektu bude vyžadován informovaný souhlas a souhlas multicentrické etické komise až ve chvíli dimise pacienta z nemocnice. V této fázi bude pacient dotazován, zda souhlasí se zapojením do sledování kvality života (dotazník SF-36).


Literatura

[1] Angus, D.C., et al., Epidemiology of severe sepsis in the United States: analysis of incidence, outcome, and associated costs of care. Crit Care Med, 2001. 29(7): p. 1303-10.
[2] Martin, G.S., et al., The epidemiology of sepsis in the United States from 1979 through 2000. N Engl J Med, 2003. 348(16): p. 1546-54.
[3]Vincent, J.L., et al., Sepsis in European intensive care units: results of the SOAP study. Crit Care Med, 2006. 34(2): p. 344-53.
[4] Dellinger, R., et al., Surviving sepsis campaign: international guidelines for management of severe sepsis and septic shock: 2008. Crit Care Med, 2008. 36: p. 296 - 327.
[5] Dellinger, R.P., et al., Surviving Sepsis Campaign guidelines for management of severe sepsis and septic shock. Crit Care Med, 2004. 32(3): p. 858-73.
[6] Castellanos-Ortega, A., et al., Impact of the Surviving Sepsis Campaign protocols on hospital length of stay and mortality in septic shock patients: results of a three-year follow-up quasi-experimental study. Crit Care Med. 38(4): p. 1036-43.
[7] Levy, M.M., et al., The Surviving Sepsis Campaign: results of an international guideline-based performance improvement program targeting severe sepsis. Crit Care Med. 38(2): p. 367-74.
[8] Sprung, C.L., et al., Hydrocortisone therapy for patients with septic shock. N Engl J Med, 2008. 358(2): p. 111-24.
[9] The NICE-SUGAR Study Investigators, Intensive versus Conventional Glucose Control in Critically Ill Patients. N Engl J Med, 2009. 360(13): p. 1283-1297.
[10] Herridge MS, Cheung AM, Tansey CM, Matte-Martyn A, Diaz-Granados N, Al-Saidi F, Cooper AB, Guest CB, Mazer CD, Mehta S, Stewart TE, Barr A, Cook D, Slutsky AS; Canadian Critical Care Trials Group. One-year outcomes in survivors of the acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med. 2003 Feb 20;348(8):683-93.